soaked in bleach

24. října 2015 v 12:48 |  words
skládám dohromady útržky k zblití patetických vět
chystám se ti je přednést jako říkanku ve školce
a jsem k smrti vyděšená z toho, co bude potom,
až se tě zeptám
"máme šanci?"
možná bych to mohla nahradit inteligentnějším dotazem
třeba
"je tahle bolest srovnatelná s tím, když tě někdo kopne do koulí?"
mám noční můry o zvláštních lékárnách, kde si vyzvedávám antidepresiva v doprovodu spolužáka
o tom, že mi vypadávají zuby a pachuť krve v mý puse je tak realistická, že mám pochyby o tom, že to byl sen
o tom, že nejsi nikdy kolem
a možná o tom, že mi kočka začala v půl druhý v noci na koberec vykašlávat chlupy, třeba to nebyl sen
třeba nebyl sen to, že nejsi poblíž
odmítám naše vyhoření
odmítám naše hasnutí
odmítám to, že vychladneme jako dvě sirky, jako dvě cigarety, který někdo nechal v popelníku,
torza dvou filtrů
a spousta popelu kolem
popel, kterej z nás zbyl. z toho, co mohlo bejt, ze všech možnejch plánů, z našeho bytu na vejšce, z cesty na Island
nebo Galapágy
a třeba do Japonska
z toho, jak sedíme na balkoně a kouříme svoje ranní cigarety a čumíme na sebe blbýma zamilovanýma pohledama
protože jsme měli sex
měli jsme sex
a pak jsme měli sex
a moje tělo mi nepřijde odporný
takže jsem se možná za a) dostala na zelenou sekci podváhy tabulek BMI a moje anorektický já přede blahem
nebo za b) jsem zmoudřela a přestala si kurvit život
každopádně si připadám skoro krásná
skoro
skoro ti to věřím
a blízkost těla je možná to jediný, co mi schází
ta nekonečná intimita potu a slin a tak dále.
utopím se
udusím
utonu
v myšlenkách
v těch všech momentech, ve všem, co jsi mi kdy řekl, ve všech dotecích a polibcích
ponořím se do nich a už
se nikdy znova nenadechnu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama