Fuck you.

18. září 2014 v 17:43 |  words
Měla bych dejchat, uklidnit se a jít si uvařit další čaj, ale nejde to. Místo toho mi v hlavě probíhají exploze jaderných bomb a nemůžu se odtrhnout od toho pocitu, kterej mě provázel dneska odpoledne, když jsem se sama vracela domů.
Teď mě bolí hlava a asi to jen tak nepřestane. Měla bych si jít pro maličkou sytě růžovou pilulku, dneska už miliontou, která by zahnala chmury, nadopovat se lékama a zalézt pod deku s Cunninghamovou knížkou a otočit hlasitostí reality doleva.
Nejde to. Nic nejde.
Snad jenom dělat jakoby nic, možná se i usmát (ale to bude vyžadovat přílišnou námahu, takže seru na to) letargicky odpočítávat vteřiny do desáté hodiny večer, kdy konečně svět ožije a kdy bude bezpečný najít v šuplíku svou poslední cigaretu nebo vyndat kamarádský ostří.
A zejtra se tvářit jakoby nic, protože mi taky nic jinýho nezbejvá.
Všichni se změní. Absolutně všichni.
Nenávidím muže. Všichni znají tu knížku Muži, kteří nenávidí ženy. Já jsem "žena, která nenávidí muže. Kromě jistých výjimek. Ale těch moc není. Nenávidim tuctový chlápky, hrozný borce v tričku s krátkým rukávem, aby se všichni posrali z jejich anabolickosteroidovejch svalů. Nesnášim jejich pohledy a nesnášim jejich tupou představu o sexu. Nesnášim jejich odporný těla. Nesnášim jejich agresi a jejich domněnku, že jsou z nějakýho důvodu důležitější. Nejsou. Nenávidim je.
A proč? Berou mi moje kamarádky a potencionální milenky.
Proto.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama